Sardinie: zápisky z deníku – den sedmý

Pátek 6.10. Horská vesnice Uruzei a zmrzlina v Baunei

Předpověď počasí hlásí na dnešní den 29°C. Jedna z možností je strávit den na pláži ve stínu borovic, druhá odjet se schovat z pobřežní výhně do hor. Sice moře milujeme, ale povalovat se u něj od rána do večera, se nám nechce. Proto po lehkém obědě sedáme do auta a jedeme do horské vesnice Uruzei. Po svých se sem dá dojít z kaňonu Gola di Gorpu, jedním z nejvějších lákadel milovníků divoké přírody. Podle všech zdrojů je túra dost náročná a ne sto procentně bezpečná. Proto si na ni tentokrát necháváme zajít chuť a slibujeme si, že se sem jednou vrátíme. Ať už s většími dětmi, nebo sami.

Zapomněli jsme doma deku, kterou všude roztahujeme, aby si Denis mohl pohrát a protáhnout se. Improvizujeme a dáváme ho v mini parčíku na Milošovu mikinu. Mezi dlažebními kostkami tady vyrůstá tráva a další plevel, tak Denise namísto hraček zajímá plevání. Hlídáme jen, aby si vše nenacpal do pusy, jak je v jeho oblibě a jinak si pochvalujeme, jak si procvičuje jemnou motoriku. Uruzei je, obzvláště v odpolední době siesty, ospalou vesnicí. Přesto je hezké si ji projít a prohlédnout si všudypřítomné nástěnné malby s venkovskými výjevy, které vždy doplňuje nápis „moralidade e identidade“. Jediným otevřeným podnikem je mírně zaprášený bárek, kde usedáme k odpolední kávičce. Denis, vyrůstající mimo jiné v pražských kavárnách, kdykoli vsoupíme do kavárny, rozjasní se, vezme si kávovou lžičku a tváří se nadmíru spokojeně.

Na cestě domů z Uruzei párkrát zastavujeme na vyhlídce na focení a rozhled do kraje a hlavně se stavujeme v Baunei v již odzkoušené gelaterii. Potvrzuje se nám, že to byla správná volba.

Večer grilujeme ryby, místní zeleninu a balíme, abychom se zítra ráno mohli vydat o dům dál. Děkujeme, Santa Maria Navarrese, bylo nám tady báječně.